LZS a SAR - zkratky, které některým čtenářům možná nic moc neříkají. Ti erudovanější v oboru však určitě budou vědět, co obě znamenají. Pro úplnost: LZS = Letecká záchranná služba a SAR = Search and Rescue (Letecká pátrací a záchranná služba). Obě zkratky mají společného jmenovatele v Letce letecké pátrací a záchranné služby letectva AČR sídlící na letišti Líně u Plzně. Po reorganizaci k 1. 1. 2004 spadá tato letka pod 23. zVrL Přerov a jako odloučená část drží v současné době službu LZS v západočeském regionu a službu SAR pro území celé České republiky. Je největším uživatelem vrtulníků W-3A Sokol v našem letectvu.
Letka letecké pátrací a záchranné služby (SAR) byla zřízena rozkazem Ministra obrany ke dni 1. 12. 1998 na letišti Líně u Plzně. Její kořeny však sahají o osm let zpátky, do počátku 90. let minulého století. Navázala totiž na tradici letecké záchranné služby (LZS) AČR v západočeském regionu, kterou začala psát 1. letka velení a průzkumu (1. ltvpz) a tradici letecké pátrací a záchranné služby (LPZS), provozované v prvopočátku 11. vrtulníkovým plukem. 1. ltvpz převzala provozování letecké záchranné služby dne 1. 5. 1991 od společnosti Slovair, jež v Západních Čechách provozovala LZS od července 1990 z letiště Skláře u Mariánských Lázní.
Pro činnost LZS byly používány vrtulníky Mi-2 od 1. ltvpz a Mi-17 od 11. vrp, dislokovaného tehdy na letišti Plzeň-Bory, jejich volací znak byl „Záchrana 214“. Charakteristickým znakem strojů tehdy používaných pro LZS byla žlutočerná kamufláž. V tomto kabátu se jako první objevily „Mi-dvojky“ trupových čísel 0717 a 0718, jež byly pro provoz LZS upraveny v leteckých opravnách na letišti Líně v průběhu jara 1991. Na trupu měl každý vrtulník záchranky nastříkán volací znak 'Záchrana 214'. Později byly takto zbarveny i vrtulníky trupových čísel 0714, 8749 a 4541. Zpočátku se ve službě střídali dva lékaři, tři zdravotní sestry, šest pilotů a čtyři palubní technici, následně se tým rozrostl i o skupinu záchranářů - tehdejších členů Hasičského záchranného sboru (HZS) Škoda Plzeň a. s.
1. 1. 1993 se oficiálním volacím znakem všech leteckých záchranek na území České republiky stává „KRYŠTOF“, v případě plzeňské LZS se používá „KRYŠTOF 07“. V souvislosti s tím se nepatrně změnila i kamufláž vrtulníků LZS, které měly od té doby přestříkán na trupu nový volací znak. V roce 1994 je plzeňská jednotka začleněna do struktury mezinárodní pátrací a záchranné služby - SAR. V rámci mezinárodní letecké záchranné organizace SAR proběhla ve středu 7. září 1994 poblíž německého města Bautzen mezinárodní soutěž posádek SAR. Na signál byly zvednuty vrtulníkové osádky vojenských LZS v Německu, Polsku a naší republice. Nás v této soutěži reprezentovala osádka LZS Líně se strojem Mi-17 trupového čísla 0850 ve složení kapitán vrtulníku pplk. Martin Kadlec, pilot-navigátor mjr. Jiří Wit, palubní technik mjr. Zdeněk Lapák, lékař MUDr. Michal Mareček, sestra Olga Kinclová a dva příslušníci HZS Škody Plzeň. Zvítězili před posádkami německého a polského vrtulníku, hlavně zásluhou komplexní připravenosti k poskytování záchranných prací.
V roce 1996 přebírá útvar tabulkově vrtulníky W-3A, avšak fyzicky obdržel poslední stroje až na počátku roku 1997. V této době bylo zároveň rozhodnuto o předání stanoviště LZS pro západočeský region soukromému provozovateli, proto byla ke dni 1. 4. 1997 oficiálně ukončena činnost útvaru v LZS. Od 15. 4. 1997 vojenský útvar zabezpečoval pouze službu SAR a ke dni 1. 10. 1997 byl zrušen a personál s vrtulníky přeložen na letiště Praha-Kbely, kde byl zařazen do stavu jako 3. letka. V této souvislosti je třeba říci, že v této době byla činnost LZS a SAR v armádě zcela opomíjenou a považována za zbytečnou. Základní výcvikové úkoly, tzn. záchranné práce (slaňování z vrtulníku, jeřábování a let s podvěsem), které byly takříkajíc denním chlebem plzeňských posádek vrtulníků se tak staly přílišným „luxusem“ .
Negativní náhled na provozování služby LZS a SAR v armádním letectvu se částečně změnil v létě 1997. Obrovské množství srážek proměnilo během víkendu velkou část Moravy v rozsáhlou vodní plochu. Běsnící živel bral lidem střechy nad hlavou a mnozí se ocitli v bezprostředním ohrožení života. Na takový rozsah katastrofy nebyl tenkrát nikdo připraven. A tehdy se naplno osvědčily těžce nabyté zkušenosti posádek z dob provozování LZS. Letka se zúčastnila záchrany se dvěma W-3A a jednou Mi-17 a byla opravdu platným pomocníkem. Jako důkaz vysoce profesionální činnosti lze uvést fakt, že pplk. Ing. Pavel Špilka byl vyznamenán Medailí Za hrdinství prezidentem ČR právě za účast při záchraně osob z oblastí postižených záplavami.
Nová kapitola LZS v západočeském kraji se začala psát 1. 5. 1998. 3. letka 6. základny dopravního letectva Praha-Kbely převzala stanoviště v Plzni-Líních a začala držet LZS pro tento region. Již čtyři dny před tím byly do Líní přelétnuty dva vrtulníky W-3A trupových čísel 0718 a 0719. První směna do služby LZS nastoupila 30. 4. a hned druhý den absolvovala první zásah v rámci LZS. Dne 1. 12. 1998 se 3. letka 6. zDL přetransformovala v nový samostatný útvar - Letku letecké pátrací a záchranné služby. Dnem 1. 1. 2004 přechází letka do podřízenosti 23. zVrL jako 233.vrl SAR
